Naše příroda, ročník 2016, číslo 4

V tomto díle si představíme unikátní druh – hřib šedorůžový, jež je blízce příbuzný s hřibem růžovníkem, který jsme si představili v minulém díle. Jeho unikátnost tkví v tom, že byl popsán jako nový teprve před několika lety a dokonce z České republiky. Popis nového druhu hřibu v rámci Evropy je přitom unikátní objev a čtenáři se tak v podstatě poprvé mohou s tímto hřibem blíže seznámit.

Text: Michal Mikšík

Hřib šedorůžový Butyriboletus roseogriseus (J. Šutara, M. Graca, M. Kolařík, V. Janda et M. Kříž) Vizzini et Gelardi Syn: Boletus roseogriseus Šutara, Graca, M. Kolařík, Janda & Kříž. Klobouk je 7–12 (16) cm široký, zpočátku polokulovitý, později vyklenutý až poduškovitý, matný, plstnatý, v mládí ojíněný a růžový až červenavě růžový (zejména u laločnatě zprohýbaného okraje klobouku), šedorůžový, později od středu šedý, šedohnědý až hnědý. Rourky jsou v mládí sytě žluté, ve stáří s olivovým nádechem. U některých plodnic jsou růžové tóny prakticky neznatelné a převládá spíše šedohnědavé zbarvení. Póry rourek jsou drobné, kulaté, zářivě žluté až zlatožluté, na dotyk modrozelenající.

Typické plodnice
hřibu šedorůžového.
Foto Jiří Polčák