Naše příroda, ročník 2017, číslo 2

Cítíte také tu jarní svěžest ve vzduchu? To svěží vlhko prohřívané prvními jarními teplými slunečními paprsky? Jestli ne vy, tak obojživelníci určitě. Jaro je totiž nejzásadnějším obdobím v jejich životě. Že nevíte, kdo obojživelníci jsou? Tak vám to hned osvětlíme – jsou to tvorové, kteří ke svému životu potřebují dva živly – vodu a zemi. Jedná se o žáby a tzv. ocasaté obojživelníky – čolky a mloky.

Text: Monika Tošenovská, Monika Vraštilová

Obojživelníci potřebují souš jako své životní prostředí, prostor pro lov potravy nebo třeba pro nalezení úkrytu pro spánek přes krutou zimu. Avšak většina jejich nejdůležitějších činností je vázána na vodu – ve vodě se vyvíjí od vajíčka do své dospělosti, rozmnožují se, ukrývají se před nebezpečím, shání potravu… K životu pod vodou jsou tedy skvěle vybaveni např. přítomností žaber nebo tvarem těla ideálním k plavání. Nejvíce těchto specializací najdete u larev obojživelníků. Obojživelníci se totiž nerodí ani neklubou z vajec ve své skoro konečné podobě jako ryby, plazi, ptáci či savci. Obojživelníci se z vajíčka vykulí jako naprosto zvláštní tvorové – larvy (známé jako pulci), které se po nějaké době přetvoří v úplně jiné živočichy – změní svou velikost, narostou jim končetiny a naopak někdy ztratí ocas, přetvoří se vnitřní orgány (např. místo žaber se vytvoří plíce), přemístí se na souš a zároveň změní i svou potravu (pulci nejprve svou kruhovitou tlamičkou „luxují“ z povrchů kamenů a rostlin řasy a jsou tedy býložraví, později se krmí bezobratlými živočichy a v případě velkého hladu se dokonce stávají kanibaly; dospělí obojživelníci jsou draví a loví hmyz, pavouky, slimáky a žížaly).

Pozorně si prohlédněte tyto mloky skvrnité a najděte dva, kteří mají stejný počet skvrn.