Naše příroda, ročník 2017, číslo 4

Řekne‑li se „korýš“, vybaví se většině lidí téměř automaticky rak. A je to zcela pochopitelné, protože rak je korýš, se kterým se děti seznámí již v prvních ročnících základní školy v hodinách prvouky, nebo jej znají již jako předškoláci z různých dětských říkanek – i když dnes se s nimi místo v překrásných Ladových říkadlech, např. „Jsou, jsou na potoce raci, raci kabrňáci…“ setkají většinou v logopedické poradně při nacvičování hlásky „R“ („Ráčata se mračí, když je staří raci místo krásných račích her učí říkat správně ER“). Doby, kdy znal každý vesnický kluk raky z vlastní zkušenosti, protože je chodil za svitu pochodně chytat pod vymleté břehy nejbližšího potoka, jsou již – zřejmě nenávratně – za námi, protože raků je kvůli epidemii „račího moru“ a znečištěným vodám málo a jsou chránění, a navíc i vesničtí kluci sedí dnes raději u počítače nebo čučí do i‑phonu. Ani v hodinách přírodopisu ve vyšších ročnících není korýšům věnováno příliš mnoho prostoru, a tak je pro mnohé lidi překvapením, když zjistí, že na nevelkém území naší republiky bylo zjištěno 355 druhů korýšů a vedle raků a celkem známých „vodních vší“ mezi ně patří třeba i svinky. Nebude snad proto na škodu seznámit se s tímto zajímavým podkmenem členovců poněkud blíže.



Text a foto: Hana a Vladimír Motyčkovi


Podkmen korýšů se dělí na řadu tříd, podtříd, řádů, podřádů a čeledí, které jsou poslední dobou dosti v pohybu, takže se zaměříme jen na zástupce vyskytující se na našem území s tím, že v době, kdy, článek vyjde, může být všechno zase trochu jinak. Do třídy lupenonožců (Branchiopoda) jsou z našich korýšů zařazovány listonožky (nikoli listonošky!) (Notostraca) se dvěma rody listonohů, z nichž každý má u nás po jednom druhu. Dalším řádem z třídy lupenonožců jsou žábronožky (Anostraca), kterých u nás žije pět druhů a s jedním dalším druhem – žábronožkou solnou (Artemia salina) – se pravidelně setkávají akvaristé, kteří ji často chovají jako živé krmivo pro své svěřence. Řád Diplostraca je nejpočetnějším naším řádem lupenonožců, neboť jsou do něj zařazovány podřády perlooček (Cladocera) s přibližně devadesáti až sto druhy, škeblovek (Spinicaudata) se třemi druhy a podřád Laevicaudata s jedním druhem. Do třídy lasturnatek (Ostracoda) je u nás zařazováno více než sedmdesát druhů drobných korýšků krytých pevnou, dvouchlopňovou skořápkou, připomínající lasturky mlžů, která je inkrustována uhličitanem vápenatým. Do třídy Maxillopoda náleží především početná podtřída klanonožců (Copepoda) s více než devadesáti druhy, kam patří např. buchanky a vznášivky. Podtřídu kapřivců (Branchiura) zastupují tři druhy, z nich je nejznámější kapřivec plochý (Argulus foliaceus). Jejich tělo je silně pozměněno parazitickým způsobem života, podobně jako je tomu u chlopků (Ergasilus) patřících mezi klanonožce. Do třídy rakovců (Malacostraca) nepatří překvapivě jen raci, krabi a zvířata jim podobná, ale i svinky nebo stínky. Ale nepředbíhejme. Do podtřídy Eumalacostraca, nadřádu velkokrunýřovců (Eucarida) náleží řád desetinožců (Decapoda), kam patří všech pět druhů u nás se vyskytujících raků i jediný krab žijící na našem území. Do nadřádu váčkovníků (Peracarida) pak náleží řád různonožců (Amphipoda), zastoupený u nás osmi druhy blešivců a srostlorepů z čeledi Gammaridae. Do stejného nadřádu patří i stejnonožci (Isopoda), kam vedle vodních berušek patří také svinky a stínky. Nadřád bezkrunýřovců (Syncarida) je u nás zastoupen řádem bezkrunýřek (Bathynellacea) se dvěma druhy.


Listonoh jarní (Lepidurus apus) obývá stojaté vody, hlavně periodické jarní tůňky, které vznikají po tání sněhu v zátopových územích řek. Vyskytuje se převážně v nížinách, časně z jara, obvykle od března do dubna, dokud teplota vody nepřesáhne 15 °C. Dorůstá velikosti 3–5 cm. Tělo má svrchu kryté vejčitým štítem, který je v zadní části vykrojen. Na spodní straně jsou patrné lupenité nožky, u samiček jsou za posledním párem nohou dva váčky s vajíčky. Mezi dvěma dlouhými štěty na konci zadečku má typickou ploutvičku, čímž se liší od podobného listonoha letního (Triops cancriformis), který ji postrádá. Vajíčka listonohů mohou vyschnout a v tomto stavu přečkat i několik let, než se dočkají opětného zaplavení tůně. Listonozi se živí převážně detritem, ale jsou schopni ulovit i drobné vodní živočichy. Jsou zařazováni do třídy lupenonožců (Branchiopoda), řádu listonožek (Notostraca), čeledi listonohovitých (Triopsidae).





« Návrat zpět »