Naše příroda, ročník 2017, číslo 4
naší přírodě se můžeme setkat hned se dvěma druhy kun. Jde o kunu lesní a kunu skalní. Oba druhy žijí během roku samotářsky, jen v období říje žijí dočasně partneři spolu. Obvykle se za hlavní rozlišovací znaky uvádí různě zbarvené náprsenky a odlišné osrstění tlapek.
Text a foto: Jaromír Zumr
Kuna lesní má náprsenku nápadně nažloutlou až oranžově žlutou. Kdežto kuna skalní má tuto náprsenku na hrdle téměř bílou, navíc se ještě rozděluje a zasahuje až na vnitřní stranu předních končetin. Kuna lesní má náprsenku kratší, která nedosahuje na přední končetiny. Je nutné se zmínit, že některé staré kuny lesní mohou mít náprsenku velmi bledou, až téměř bílou. Proto při pozorování v přírodě může snadno dojít k záměně. Na tlapkách kuny lesní vyrůstá mezi bříšky dlouhá a hustá srst, která mozoly zcela zakrývá. V zimním období je osrstění tlapek hustší než v létě. Kuna lesní totiž šplhá za kořistí do korun stromů, a osrstění tlapek zabraňuje uklouznutí po mokrých nebo omrzlých větvích. Spodina tlapek kuny skalní je sice také částečně osrstěná, ale jsou na ní zřetelně obnažené mozoly. Dalším rozlišovacím znakem je zbarvení čenichu: u kuny lesní je černý, zatímco u její příbuzné kuny skalní je masově načervenalý. Obě kuny jsou přibližně stejně velké. Dosahují okolo 50 cm. Délka ocasu je necelých 30 cm. Kuna skalní je vždy menší, ale těžší. Kuna lesní se zdržuje v lesích všech typů, bez ohledu na nadmořskou výšku. Ovšem kuna skalní dává přednost otevřené krajině. Souvislým lesům se vyhýbá. Zdržuje se na okrajích lesů, ve skalnatém terénu nebo opuštěných lomech. Běžně se s ní setkáme v blízkosti lidí, kdy žije uvnitř lidských sídel. Nevyhýbá se ani velkým městům. Pokud nám v noci ve městě přeběhne přes cestu kuna, s určitostí je to kuna skalní. K hnízdění využívá především půdy, kde není rušena. Její doupata nalezneme především ve stodolách, různých kůlnách nebo dřevnících. Často se nastěhují i do věží kostelů. Umí výborně šplhat i po kolmých stěnách budov nebo římsách domů a hřebenech střech. Není žádnou zvláštností, že se zabydlí i na půdičce rekreační chaty, a majitelé o ní ani neví. Přes den spí v úkrytu a za soumraku se vydává na lov. Tam, kde se cítí bezpečná, je aktivní již v podvečer, nebo dokonce i během dne. Jednou jsem ji pozoroval na zahradě uprostřed léta kolem šestnácté hodiny, kdy sbírala spadané švestky. Obě kuny totiž milují sladké ovoce.
V případě potřeby umí kuna skalní překonávat překážky i dlouhými skoky