Naše příroda, ročník 2017, číslo 5

Na příchod podzimu nás obvykle upozorní mléčně bílé mlhy, které se k večeru počnou vytvářet, rozlévat a převalovat nad loukami, mokřinami a koryty potoků a řek. V následujících dnech se vzduch ochladí, pohledy do okolní krajiny se vyjasní a obzory se nám budou zdát bližší. Na břízách se brzy objeví první žloutnoucí lístky, vršky javorů, lemujících silnice, krásně zrudnou a časem zčervená i zimomřivé, stále se třesoucí listí osik. S probíhajícím suchým a slunečným počasím bude žloutnutí a červenání listí pokračovat, až se listnaté lesy a háje rozzáří celou bohatou škálou pestrých barev.



Text a foto: Přemysl Pavlík


Symbolem přicházejícího podzimu jsou pavoučí sítě. V době tzv. „babího léta“, když se přechodně oteplí a po mlhavém ránu zasvítí sluníčko, budeme při návštěvě lesa překvapeni pohledem na mladou paseku nebo smrkové mlází, doslova zahalené množstvím pavoučích sítí a vláken. Za sucha byly téměř neviditelné, ale teď vynikly, obaleny drobnými kapičkami rosy, zářícími ve slunečních paprscích jako na niti navlečené diamanty. Ta dlouhá vlákna jsou vlastně dopravní prostředky na větrný pohon drobného pavoučka běžníka pocestného, který si je vyrobil a přicestoval na nich z rodných končin. A na každém druhém smrčku nebo křovisku můžeme obdivovat dovednost pavouka křižáka obecného i geometrickou přesnost a krásu jeho sítí.


Pěkné lesklé kaštany udělají radost nejen různým zvířecím strávníkům, ale i dětem. Jak během hledání a objevování, tak při jejich dalším výtvarném zpracovávání





« Návrat zpět »