– 12 –
raduje, začne vrkat jako hrdlička za-
hradní, jen o mnoho hlubším hlasem.
Medvědice umí projevit radost několi-
kanásobným zaskučením tehdy, když
se objeví její „ztracené“ mládě a po-
zná ji. Klidné a přátelské zaskučení
vydává medvěd i při setkání s jiným
medvědem, zejména při lovu. Nejpr-
ve zaskučí „slabší jedinec“, budí tak
dojem, že se podřizuje a chce navá-
zat přátelství, podvolit se. Jako dru-
hý ho napodobuje „silnější“ medvěd,
který naznačí, že ho respektuje a ne-
odmítá ani vytvoření vzájemné tole-
rance u kořisti.
Nespokojenost.
Mláďata projevují
nespokojenost vždy, když jsou hlado-
vá. Několikrát za sebou zakňučí, ov-
šem nikdy ne společně, ale střídají se.
Vždy kňučí pouze jedno, i kdyby byly
čtyři. Mládě hlasitě zaskučí dva až tři-
krát za sebou i tehdy, když je podráž-
děno situací nebo okolnostmi, které
jsou pro něj nepřijatelné. Patří sem
i bolest od bodnutí žihadlem nebo nej-
různější poranění. Kvikot mláďat pře-
chází do hlasitého řevu tehdy, když
jsou vydrážděná, např. při chytání
nalezeného mláděte člověkem nebo
během říje, kdy samice mládě odstr-
kuje a odhání pryč. V nebezpečí, pře-
devším když je vyrušen při lovu, med-
věd hlasitě zabručí – „beaúúú-baú“.
Tím dává pravděpodobně najevo své
odhodlání chránit si kořist. Jiný med-
věd se ve stejné situaci zase projevu-
je hrdelním zachrochtáním – „ghr,
ghr“, podobně jako jelen v říji, když
objeví svého skrytého, dosud nevidi-
telného soka. I medvěd v podobném
případě vyzývá soupeře, aby se vzdá-
lil od kořisti nebo opustil revír. Zra-
něný, nervózní a podrážděný medvěd
v tísni vydává hrdelní, dusivý či hlta-
vý zvuk „glug“ ( jako by něco velkého
spolknul).
Zastrašující útok
na fotografa
Ž i vá p ř í r o d a
