Naše příroda, ročník 2016, číslo 3

Perm je posledním obdobím prvohor trvajícím mezi 298 až 250 miliony lety. V této době postupně vrcholily extrémní podnebné a teplotní rozdíly na souši a výrazně se zvyšoval podíl suchých a pouštních oblastí zcela bez známek života. Ten se kromě též mizejících mělkých moří soustředil na nížinné oblasti tropických pralesů a vysychajících bažin. Do popředí se dostávali plazi, nahosemenné rostliny a jehličnany. Zatímco na začátku permu se u nás, byť jen v malých oblastech, nalézají limnické pánve s pozůstalou faunou i fl orou, z pozdního a suchého permu se nezachovalo nic živého, jen červeně zbarvené pískovce.

Text a ilustrace: Lukáš Kukal

V celosvětovém měřítku pokračovaly geologické procesy započaté již v karbonu. Ke Gondwaně a Laurasii se připojila Siberia s Kazachstanií za vzniku pásemného pohoří Uralu a nového superkontinentu Pangea. Ten sahal od severního pólu až po pól jižní, přičemž oba byly zaledněné. Mírně východněji zůstal v severní části nablízku i kontinent Číny. Toto uspořádání mělo na život v mořích i na souši významný, avšak neblahý vliv. Pro život v mořích důležité mělčiny se nejen zmenšily, ale některé zátoky i mělčí a menší moře zanikly a doslova se vypařily. Zůstaly po nich silné vrstvy soli, které dnes těžíme. Naše území se sice ještě nalézalo v těsné blízkosti rovníku, ale pomalu se posouvalo více na sever. Z obou stran bylo ohraničeno variským horstvem. Zatímco na počátku permu se tu nacházely místy příhodné podmínky tropických pralesů a močálu, vlivem klimatických změn se postupně stalo celé území pouští neustále erodovanou a zanášenou navátými rudými písky s oxidy železa. Přívětivé vlhčí klima se posunulo do severnějších, případně jižnějších oblastí, kde pokračovala uhlotvorná sedimentace.

Blíží se konec Permu a krajina
je stále sušší a připomíná
spíše vyprahlou poušť.
Jen kolem řek a míst, kde
se ještě vyskytují nějaké
srážky, se daří přesličkám
a kapradinám. Na sušších
místech rostou odolnější
jehličnaté Walchie. Vlevo
odpočívá krytolebec
Discosauricus austriacus
a na kapradinu vpravo přistál
jeden z prvních brouků
Moravocoleus permianus