Naše příroda, ročník 2017, číslo 2

V posledních desetiletích dochází v kulturní krajině k razantnímu poklesu počtu opylovačů. Řada studií z celého světa potvrzuje závažný úbytek divoce žijících hmyzích opylovačů v intenzivně obhospodařovaných oblastech celého mírného a subtropického pásu, celosvětově jsou zaznamenány také úhyny chovaných včelstev. Přitom je dokázáno, že dvě třetiny zemědělských plodin a většina volně rostoucích rostlin je závislá právě na nich. Snižování stavů hmyzích opylovačů tak má přímý negativní dopad nejen na přírodu, ale i na stabilitu potravinové produkce a může se podepsat i na zdraví lidstva.

Text a foto: Denisa Mikešová

Utichající bzučení

Sedím u keříku rozkvetlé lnice (Linaria vulgaris) a pozoruji, jak se na sírově žlutých, pyskatých květech střídají včely, čmeláci různých druhů a další hmyz. Všichni pečlivě propátrají každý kvítek, přestože při téhle frekvenci návštěvnosti již musí být většina z nich, ne‑li všechny, bez sladkého nektaru. Lnice však svými zlatými, větvenými oddenky stále láká nové hmyzí návštěvníky, stejně jako nedaleké vonící bochánky mateřídoušky, z trávy trčící bílé hluchavky či vysoké štětinaté konopice (Galeopsis) hustě nahloučené na mezi podél cesty. Takovéto květnaté úvozové cesty, bzučící meze a pestrobarevně oděné stráně jsou v dnešní kulturní krajině čím dál více vzácností. Naše ekonomické zájmy a necitlivé snahy o kultivaci pestré mozaikovité krajiny zděděné po našich předcích činí z přírody leckde sterilní prostředí. Rozrůstající se betonové plochy, průmyslové zóny a sklady na periferiích měst a dnes už i některých vesnic, krátce střižené anglické trávníky, pěstování zemědělských monokultur, intenzifikace zemědělství a používání pesticidů a zahradní chemie, to všechno má podle nejnovějších studií prováděných napříč Evropou negativní vliv na prudký pokles opylovačů.

Pro opylovače je důležité, abychom na své zahradě vysázeli především rostliny kvetoucí na jaře.